Územní rozhodnutí na projekt Rekonstrukce nelahozeveských tunelů, vydané loni v srpnu stavebním úřadem Krajského úřadu Středočeského kraje, už neplatí. Ministerstvo dopravy v odvolacím řízení konstatovalo, že projekt v této podobě nemůže být z mnoha důvodů realizován. Správa železnic musí dokumentaci přepracovat a předložit znovu.
Ministerstvo dopravy posuzovalo projekt rekonstrukce dráhy na základě odvolání devíti účastníků řízení – obce Nelahozeves, Mariny Vltava, spolku Dvořákova stezka, spolku Děti země, spolku Na Skalách Kralupy nad Vltavou a několika soukromých osob. V územním rozhodnutí shledalo velké množství závažných vad a v bezmála stostránkovém rozhodnutí o odvolání podrobilo rozsáhlé kritice několik úřadů, které se podílely na rozhodování v prvním stupni, zejména krajský stavební úřad, který podle názoru ministerstva ve své klíčové roli v územním řízení neobstál.
Hlavním prvkem připravovaného projektu rekonstrukce dráhy v katastru Nelahozevsi a sousedních Kralup nad Vltavou je zejména ražba druhého železničního tunelu v lobečské skále, který má umožnit rychlejší průjezd vlaků. Ty musí v současných tunelech z 19. století jezdit velmi pomalu. Kontroverze ale vyvolala zejména doprovodná stavba – chystaná přeložka trati podél ulice Dvořákova stezka, která by si vynutila zbourání několika domů v ulici a vykácení několika tisíc stromů na stejnojmenné turistické stezce a na sousední Lobečské skále. Některým účastníkům řízení se nelíbila též výška plánovaných protihlukových stěn, které mají vyrůst podél trati pod zámkem.
První bylo proti Ministerstvo zdravotnictví
Že projekt v současné době pravděpodobně neprojde, bylo možné tušit již ze stanoviska Ministerstva zdravotnictví z letošního dubna. Ministerstvo zdravotnictví na základě odvolání manželů Hájkových, manželů Kejmarových a Mariny Vltava konstatovalo, že stavba je v rozporu s požadavky na ochranu veřejného zdraví místních obyvatel, neboť překračuje zákonné limity hluku a vibrací, navzdory množství navržených protihlukových opatření, zejména protihlukových stěn, ale i různých opatření přímo na jednotlivých rodinných domech. Ke zvýšení hluku a vibrací má docházet proto, že Správa železnic chce v části trati pod zámkem vyrovnat dosud esovitý profil trati téměř do přímky. Pak by v úseku mohly vlaky jezdit mnohem rychleji než doposud, teoreticky až rychlostí 150 km/h. Krajská hygienická stanice, která vliv hluku a vibrace v rámci územního řízení posuzovala, podle Ministerstva zdravotnictví při posuzování pochybila a neměla souhlas se stavbou udělit.
Druhé bylo proti Ministerstvo pro místní rozvoj
V srpnu se pak vůči projektu ohradilo i Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které potvrdilo závaznost územního plánu obce Nelahozeves ohledně maximální výšky protihlukových zábran 1,2 metru. Odmítlo tak názor krajského stavebního úřadu, podle nějž tato podmínka nemá v územním plánu podle zákona vůbec být, a krajský úřad ji tak při rozhodování ignoroval. Správa železnic totiž v projektu na několika místech maximální výšku protihlukových zábran překročila, na což si ve svém odvolání stěžovala zejména obec Nelahozeves. MMR konstatovalo, že územní plán obce platí v celém rozsahu, dokud v některé konkrétní pasáži případně nedojde k jeho zrušení, což se nestalo. Uznána byla i námitka obce, že na několika místech dochází k celkovému navýšení nivelety trati, takže i v místech, kde stěny dodrží požadovanou maximální výšku 1,2 metru, bude vizuální překážka ve skutečnosti o desítky centimetrů vyšší.
MMR rovněž vyhovělo odvolání spolku Dvořákova stezka, který upozorňoval na pasáž územního plánu ukládající zachovat na Dvořákově stezce z Nelahozevsi do Kralup stromořadí. Projekt Správy železnic přitom předpokládal, že v části turistické a cyklistické stezky budou stromy zcela vykáceny a nahrazeny opěrnou zdí a zábradlím. Podle MMR je podmínka v územním plánu závazná a projekt ji musí respektovat. Správa železnic sice v průběhu odvolacího řízení navrhovala, že podmínku zanalyzuje a zohlední v dalších fázích projektu, podle ministerstva je ale podmínka zachování stromořadí v současné podobě projektu nesplnitelná a projekt tak musí být přepracován.
Nevypořádané námitky ve vztahu k životnímu prostředí
Ministerstvo dopravy si též všimlo, že Správa železnic nezahájila včas hydrogeologický průzkum lokality, ani nevyřešila v hlukové studii některé požadavky, které mu ukládaly podmínky již dříve provedeného vyhodnocení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Krajský úřad podle ministerstva též pochybil, když do územního rozhodnutí nepřevzal některé podmínky závazného stanoviska orgánu ochrany přírody.
Dalším důvodem pro zrušení územního rozhodnutí bylo nedostatečné vyřešení dopadů na zvlášť chráněné živočichy, kteří se na Dvořákově stezce prokazatelně vyskytují, na což rovněž upozorňoval spolek Dvořákova stezka. Jde například o slavíka obecného, kterému může stavba ohrozit hnízdiště. Ministerstvo poukázalo na to, že výskyt chráněných živočichů připustila sama Správa železnic již v řízení EIA, a vyjádřilo údiv nad tím, že svá vlastní zjištění v navazujícím projektu nijak nezohlednila.
Ministerstvo dopravy podrobilo kritice i rozhodnutí Obecního úřadu Nelahozeves o povolení kácení na Dvořákově stezce. Obecní úřad ve svém rozhodnutí pouze bez jakéhokoliv vlastního posouzení zkopíroval žádost Správy železnic a v rozhodnutí nenařídil žádnou náhradní výsadbu. Ministerstvo dopravy v této souvislosti kritizovalo i krajský stavební úřad za to, že závažné vady tohoto rozhodnutí ignoroval. „U závazného stanoviska obecního úřadu nemůže ministerstvo uvěřit, že by krajský úřad neviděl jeho nezpůsobilost být náležitým (závazným) podkladem pro vydání rozhodnutí,“ uvádí se v textu. Ministerstvo zkritizovalo nelahozeveský obecní úřad i za to, že nadřízenému orgánu včas nepředložil spis z řízení.
Kritika zazněla ale i na adresu Městského úřadu Kralupy nad Vltavou, který povoloval kácení na Dvořákově stezce v katastru Kralup. Náhradní výsadba uložená kralupským úřadem byla podle Ministerstva dopravy naprosto nedostatečná a nerespektovala současnou metodiku. V rámci projektu mělo být vykáceno více než tři tisíce stromů na Lobečské skále a na Dvořákově stezce.
Selhání krajského stavebního úřadu
Ministerstvo dopravy též v textu na mnoha místech ostře zkritizovalo krajské stavební úředníky za často formální a příliš stručné vypořádání námitek a nenaplnění stěžejní role, kterou má stavební úřad v územním řízení hrát. Podle ministerstva krajský stavební úřad v řadě případů ve svém rozhodnutí pouze nekriticky přebíral texty od Správy železnic. Na tuto skutečnost si stěžovala většina odvolatelů. Ministerstvo částečně uznalo i častou námitku, že krajský úřad nedůvodně omezoval přístup účastníků ke spisu, když jim odmítl poskytnout elektronickou verzi spisu a nutil je osobně navštěvovat pražské sídlo úřadu a provádět si zde kopie vlastními fotoaparáty stránku po stránce i s vědomím, že dokumentace má několik tisíc stran. To vše navíc ve velmi omezeném časovém limitu.
Ministerstvo dopravy ale naopak odmítlo názor některých odvolatelů (zejména obce Nelahozeves), že rekonstrukce dráhy v tomto místě je zbytečná z důvodu připravované vysokorychlostní trati Praha–Drážďany. Nesouhlasilo ani s názorem, že uvažované zrychlení průjezdnosti trati přes Nelahozeves v řádu desítek vteřin je nevýznamné. „Při rozvoji železniční dopravní sítě nelze posuzovat přínosy izolovaně náhledem na jeden záměr,“ uvádí se v textu s tím, že tyto malé efekty se významněji projeví teprve v součtu několika navazujících úprav trati na různých místech.
Ministerstvo dopravy vypořádalo v odvolacím řízení všechny body všech odvolání, i když ke zrušení územního rozhodnutí postačilo opřít se o stanoviska Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva pro místní rozvoj. Podle Ministerstva dopravy tím získají všechny dotčené strany dopředu odborný názor odvolacího orgánu, protože žádost o vydání územního rozhodnutí bude pravděpodobně podána znovu a účastníci tak už budou dopředu znát, které námitky mají šanci na úspěch a které nikoliv.
Satisfakce pro místní obyvatele
Zrušení územního rozhodnutí je velkým vítězstvím nejen pro obec Nelahozeves, která vypracovala část později úspěšných odvolacích námitek (například ve vztahu k výšce protihlukových zábran), ale zejména pro obyvatele ulice Dvořákova stezka. Oddechnout si zatím mohou manželé Kejmarovi, kterým chtěla Správa železnic proti jejich vůli zbourat část rodinného domu, jakož i manželé Hájkovi, kterým měla přímo před okny vyrůst vysoká protihluková stěna.
Slavit může i místní spolek Dvořákova stezka vedený Jiřím Kůtkem, neboť odvolací orgány daly za pravdu řadě argumentů spolku ve prospěch ochrany životního prostředí. Aktivitu spolku předtím podpořilo v petici několik tisíc lidí a formou jednorázové finanční dotace i samotná obec Nelahozeves.
Rozhodnutí Ministerstva dopravy udělalo radost i spolumajitelce Mariny Vltava Květoslavě Davidové, která se vůči projektu vymezuje od samého počátku a která též obci Nelahozeves doporučila dopravního experta, který následně pro obec vypracoval řadu odborných námitek z oblasti železniční dopravy.
Investor stavby se zatím k nejnovějšímu vývoji vyjadřovat nechce. „Správa železnic nyní celý dokument pečlivě analyzuje a společně s projektanty bude hledat řešení, které by co nejlépe vyhovovalo oběma stranám,“ uvedla ve stručném vyjádření mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová. Správa železnic dosud počítala se zahájením realizace projektu v roce 2025, nový odhad mluvčí nesdělila.
(mm)
Zdroj: článek vyšel ve zpravodaji č. 5/2022
